VašeČočky.cz - 5 otázek ohledně kontaktních čoček

Trpím dioptrickou vadou a chci nosit kontaktní čočky, co pro to musím udělat? Musím podstoupit nějaké vyšetření?

Kontaktní čočky bez problémů snáší většina lidí. Předpokladem je zdravé oko s vyváženým množstvím slz. Pokud vás láká zkusit, jaký je pohled na svět s kontaktními čočkami, nejdříve vyhledejte, kde se ve vašem okolí nachází aplikační středisko. Pokud narazíte na kvalitního očního odborníka (očního lékaře/optometristu), podá vám všechny potřebné informace a kontaktní čočky si budete moci vyzkoušet prakticky okamžitě, neboť součástí aplikace pod odborným dohledem je zkouška nového páru kontaktních čoček zdarma. Najdete-li ve svém okolí optiku či očního lékaře, je velmi pravděpodobné, že právě zde vám mohou nabídnout aplikaci kontaktních čoček. Pokud se vám zdá, že je tento krok zbytečně nákladný a máte pokušení objednat si svůj první pár kontaktních čoček bez předchozí aplikace přes internet, věřte, že se vám návštěva odborníka mnohonásobně vyplatí. Kontaktní čočka je korekční pomůcka, která se aplikuje přímo na rohovku vašeho oka. Je tedy důležité, aby kontaktní čočky správně na očích seděly. Takové vyšetření může provést pouze vyškolený odborník. Nehledě na počet dioptrií, průměr kontaktní čočky, zakřivení rohovky a další nezbytné údaje, které si sami zjistit nedokážete, i když již brýle nosíte. Zdravotní rizika spojená s nošením kontaktních čoček jsou zřejmá, a je návštěva odborníka na místě. Vejděte tedy do některého ze zařízení ve vašem blízkém okolí a objednejte se na vyšetření.

Jeho součástí je:

• Stanovení refrakce 200 Kč
• Vyšetření předního segmentu oka 150 Kč
• Aplikace kontaktních čoček 500 Kč
• Zácvik nasazování a vyjímání kontaktních čoček 100 Kč
• Následná kontrola vidění a předního segmentu oka 100 Kč

Ceny zde uvedené jsou pouze orientační.

Při návštěvě kontaktologa je vhodné mít zodpovězené tyto otázky:

• Při jakých činnostech potřebuji kontaktní čočky nosit a jak často (pouze na sport/po celý den/na týdenní dovolenou/na slavnostní příležitost)?
• Budu se s kontaktními čočkami pohybovat v nepříznivém prostředí (prašném/infekčním/klimatizovaném /vodním/extrémně chladném či horkém)?
• Dávám přednost bezpečnému nošení a zdravým očím (tedy důkladné hygieně, kvalitním čisticím roztokům, užití kontaktních čoček s kratší dobou použitelnosti) nebo cenové výši?
• Jak často jsem ochoten kontaktní čočky vyměňovat za nový pár a zda mi činí potíže je dennodenně důkladně čistit (pro pohodlné a zároveň bezpečné nošení jsou vhodné jednodenní jednorázové kontaktní čočky, které nevyžadují uchovávací ani čisticí roztoky).
• Požaduji pouze korekci oční vady (čiré kontaktní čočky), nebo chci zároveň změnit image (lehce tónované či krycí kontaktní čočky)?

Další potřebné informace naleznete v článku „Na co se ptát svého kontaktologa při první návštěvě?“

Jaké odpovědi vám poskytne oční odborník?

• Parametry kontaktních čoček – dioptrie, zakřivení a průměr dle zjištěných hodnot rohovky očí (hodnota dioptrií se liší oproti brýlím, proto je nevhodné kontaktní čočky objednávat bez stanovení předchozí refrakce).
• Jaký režim nošení je pro konkrétního uživatele vhodný (režim denního nošení/režim prodlouženého nošení/režim časté výměny).
• Jaký typ kontaktních čoček je pro klienta vhodný vzhledem k vyšetření předního segmentu oka, oční vadě, vašim představám o ceně, délce nošení a typu prostředí, ve kterém se s nimi budete pohybovat (měkké/tvrdé kontaktní čočky).
• Jak kontaktní čočky nasazovat a vyjímat – tato informace vás jistě zajímá nejvíce a možná se této činnosti obáváte. Věřte však, že po první návštěvě v aplikačním středisku se budete radovat, jak jste jednoduše vyměnili brýle za neviditelné kontaktní čočky (součástí vyšetření je nácvik aplikace)!

Jaké kontaktní čočky nejčastěji lidé nosí?

Přesná čísla zatím pro ČR neexistují, nicméně dle průzkumu České kontaktologické společnosti lidé nejčastěji nosí takové kontaktní čočky, které si mohou měnit častěji – převládá tedy trend prodlouženého způsobu nošení, oproti užití jednorázových jednodenních kontaktních čoček. Tento trend převládá i přesto, že v ČR prodloužený způsob nošení za poslední rok změnil bilanci – do roku 2007 si nejvíce uživatelů kupovalo měsíční kontaktní čočky, avšak v roce 2008 byl zaznamenán velký nárůst používání čtrnáctidenních kontaktních čoček, a to na úkor měsíčních, kde meziroční úbytek činí dokonce 7 %. Pravdou však zůstává, že aplikace měsíčních kontaktních čoček je stále v kurzu – stále jsou přibližně v polovině případů ve Velké Británii aplikovány měkké kontaktní čočky s měsíční výměnou. Nositelé kontaktních čoček s měsíční výměnou postrádají spíše nové informace a doporučení od svých kontaktologů; kdyby jim oční odborníci tyto informace předávali, dle průzkumu by se bezpečnějším kontaktním čočkám nebránili. Jednoroční frekvence výměny kontaktních čoček je v ČR zanedbatelná. Výsledky průzkumu za rok 2009 nejsou zatím zveřejněny, ale dá se předpokládat, že narůstající trend nošení kontaktních čoček s kratší dobou použitelnosti pokračuje. Náklady na jejich pořízení nejsou tak velké, jak se obecně soudí. Závisí tedy samozřejmě na značce roztoku i kontaktních čoček, ale dalo by se říci, že zákazníka stojí jednodenní kontaktní čočky cca 20 Kč/den.

Výraznější nárůst nákupu v ČR byl zjištěn právě u kontaktních čoček jednodenních. Jednodenní režim nošení je ze zdravotního hlediska nejbezpečnější a o jeho výhodách nelze pochybovat. Klient má totiž k dispozici každý den čistou a nekontaminovanou kontaktní čočku. Zvyšující se procento uživatelů kontaktních čoček jednodenních má také souvislost s trávením volného času – zákazníci poptávají spíše jeden pár kontaktních čoček pro zvláštní příležitosti – např. pro vodní sporty, horolezeckou činnost, exotickou dovolenou, slavnostní příležitost.

Pokud již lidé kontaktní čočky používají, činí tak většinou dennodenně (45,56 % uživatelů). 23,67 % klientů používá kontaktní čočky v pracovních dnech.

Lidé, kteří používají ke korekci své oční vady kontaktní čočky, volí nejčastěji čočky měkké, které poskytnou rohovce dostatečné množství kyslíku během celého dne. Jsou tenké, na okrajích hladké a zároveň jsou pevné, čímž zamezují poškození oka.

Dříve se hojně používaly kontaktní čočky tvrdé, jejichž snášenlivost byla však problematická. Klienti měli často pocit cizího tělíska v oku. Nevýhodou tvrdých kontaktních čoček byla jejich neprostupnost pro kyslík, čímž byla omezena přirozená výměna látek oka s okolím. Pokud se dnes setkáme s aplikací tvrdých kontaktních čoček, jedná se o některá oční onemocnění. Tvrdé kontaktní čočky se používají jako tzv. terapeutické – koriguje se jimi např. keratokonus či astigmatismus. Z důvodu prevence se používají např. při složitých operacích víček.

Pokud se týká materiálu, nejčastěji klienti preferují kontaktní čočky ze silikon-hydrogelu (v průběhu roku 2008 tomu tak bylo u 55,71 % uživatelů). Jeho obliba nadále vzrůstá. Vzhledem k tomu, že umožňuje prodloužené nošení a zlepšuje při něm pohodlí, rozšiřuje se jeho podíl na globálním trhu. Hydrogelové kontaktní čočky jsou na druhém místě v četnosti používání. Užití tvrdých kontaktních čoček je pouze 3%.

Co se týče rizika kontaminace mikroorganizmy, objev silikonhydrogelových materiálů bohužel tento problém nevyřešil. Paradoxně, silikon-hydrogel otevřel bránu většímu rozvoji infekcí díky tomu, že umožnil prodloužené nošení kontaktních čoček. Silikonhydrogelové materiály zajišťují pohodlné nošení kontaktních čoček i v době spánku, což je pro řadu klientů neocenitelná výhoda.

Je však třeba si uvědomit, že propustnost pro kyslík je pouze jedním z mnoha atributů, které ovlivňují komfort, zdraví a kvalitu vidění.

Kolik dioptrií (kratkozrakosti a dalekozrakosti) dokáží kontaktní čočky zkorigovat?

Vzhledem k tomu, že běžný rozsah na trhu nabízených dioptrických hodnot (D) se pohybuje od +10 do -16 D, na první pohled by se mohlo zdát, že vyšší hodnoty D mohou činit potíže při výrobě. Nejedná se však vůbec o technický problém výrobního postupu. Nabídka optické mohutnosti kontaktních čoček na trhu se řídí výskytem očních vad v populaci. Nejběžnější jsou korekce krátkozrakosti a dalekozrakosti do ±6 D. Hodnoty nad ±6 D jsou méně časté a hodnoty nad ±10 D jsou již poměrně málo časté. Vysoké myopie, např. -16 D, není problém pomocí kontaktních čoček korigovat, nenabízí je ovšem každý výrobce, neboť takto extrémní hodnoty zákazníci běžně nepoptávají. V případě vysokých hodnot D se lze domluvit s konkrétním výrobcem, který je na zakázku zhotoví (např. ±30 D, které jsou využívané zejména pro malé děti po operaci vrozeného šedého zákalu).

Jaké jsou nejčastější problémy při nošení kontaktních čoček?

Problémy, které se mohou při nošení kontaktních čoček objevit, mohou vznikat z různých důvodů.

Nejčastějším důvodem je nedostatečná péče o tyto korekční pomůcky – patří mezi ně např. nedokonalé mechanické promnutí kontaktních čoček při jejich čištění a ukládání do uchovávacího roztoku, střídání více druhů čisticích roztoků pro jeden pár kontaktních čoček, používání prostředků, které nejsou pro péči o kontaktní čočky určeny (vymývání uchovávacích pouzder vodou, oplachování či uchovávání kontaktních čoček ve vodě), nedokonalá hygiena rukou, případně kontaminace kontaktních čoček. Tyto nedbalosti mají často za následek tvorbu usazenin. Na všech kontaktních čočkách se utvářejí bílkovinná či tuková depozita. Množství těchto usazenin závisí na době používání kontaktních čoček. Jestliže nejsou usazeniny včas odstraněny, mohou způsobit kromě zamlženého vidění také traumatizaci (mechanické dráždění) a následně záněty oka. Proto se doporučuje používat roztoky, které usazeniny odstraňují.

Jakékoliv infiltráty rohovky - depozita, buněčný odpad, zachycený pod příliš těsně aplikovanou kontaktní čočkou, toxiny bakterií, či dezinfekční látky - vyvolávají neinfekční záněty rohovky. Syndrom červeného oka bývá prvním příznakem zánětlivého procesu (projevuje se jako slzení a fotofobie) a vyskytuje se u pacientů, kteří nosí kontaktní čočky na kontinuální nošení, a to po probuzení. Nejčastější problémy jsou zaznamenány v případě prodlouženého nošení, kdy klient nosí kontaktní čočky, které by měl již vyměnit, a to zvláště v případech a prostředích, kde je nutné dbát na jejich pravidelnou výměnu (např. v zakouřeném prostředí). Tvoří se zde více infiltrátů.

Nedokonalá hygiena vede ke zkracování životnosti kontaktních čoček a pokud je nadále klient nosí, hrozí mu zanesení infekce do očí. Kontaktní čočky fungují jako tzv. vektor přenosu infekce, neboť svou přítomností změní mikroprostředí rohovky, naruší její obranné mechanismy a přispějí tak k invazi mikroba do rohovky. Bakterie, plísně či prvoci osidlují povrch umělých hmot, jakými kontaktní čočky bezpochyby jsou, a tvoří na nich tzv. biofilm. Způsobují infekční zánětlivá onemocnění očí, ale také znehodnocují kontaktní čočky. Vstupní branou infekce je kůže nebo sliznice. Většinou se člověk nakazí přímým nebo nepřímým kontaktem s infikovaným (prsty, ručníky, kapkami do očí, vodou z bazénu). Depozita kontaktních čoček se často stávají živnou půdou pro bakterie.

Nejčastějšími příznaky zánětů oka jsou bolest a zčervenání oka, citlivost na světlo, zhoršené vidění a slzení.

Kontaktní čočky bez problémů snáší většina lidí. Předpokladem je zdravé oko s vyváženým množstvím slz. Pokud činí klientovi kontaktní čočky potíže, nejčastěji se jedná právě o poruchu nedostatečné obměny slzného filmu. I tento problém lze však řešit vhodnými očními kapkami (tedy umělými slzami), které předcházejí vzniku syndromu suchého oka.Velmi častou příčinou vzniku syndromu suchého oka je nevědomé snížení frekvence mrkání, zvláště během práce na počítači v klimatizované místnosti. Vzniká v důsledku interakce kontaktní čočky se slzným filmem, mechanického kontaktu s očními tkáněmi (slzný film přeteče na okraje rohovky), nebo zvýšením povrchové teploty. Nedostatečné zvlhčování oka může vést ke vzniku neinfekčního zánětlivého onemocnění.

Nepříjemné problémy může činit i hypersenzitivita (zvýšená citlivost rohovky), zejména v začátcích, než si uživatel na nový typ korekčních pomůcek zvykne. Stačí však vyzkoušet kontaktní čočky z jiného materiálu – doladit tloušťku kontaktní čočky a také její obsah vody

Může se také stát, že uživateli nebyla správně zvolena vhodná kontaktní čočka, a to vzhledem ke geometrickým parametrům oka. Tento problém řeší oční specialista s klientem v průběhu aplikace.

Dalším rizikem jsou defekty kontaktních čoček, které způsobují traumatizaci oční rohovky (mechanické dráždění). Opakované zarudnutí očí může vést k neinfekčnímu zánětu rohovky. Rizikem je také používání dehydratovaných kontaktních čoček, které změnily své geometrické parametry a oko nepřiměřeně dráždí. Zánětlivé onemocnění může takto vyvolat i cizí tělísko v oku.

Jakékoliv podráždění očí, při nichž pociťuje uživatel diskomfort nošení, má své příčiny a také možné následky. Proto by péče o tyto korekční pomůcky měla být dokonalá. Častou příčinou bývá nedoporučované přespávání s kontaktními čočkami – nebezpečí infiltrovaných částic, přítomných za kontaktní čočkou, spočívá v tom, že mohou vyvolat alergické, zánětlivé a toxické reakce, jež mohou vyústit v rohovkový vřed. Jedná se o defekt na povrchu rohovky, obdobný zranění nebo vředu na kůži.

Alergická reakce očních tkání bývá také způsobena často reakcí na materiál kontaktních čoček, konzervační látky roztoků, případně na kapky do očí. Je proto vhodné dodržovat zásady nošení a péče o kontaktní čočky a začít od roztoků nejjednodušších, které obsahují nejméně chemických složek. Zánět spojivek neboli konjunktivitida patří k nejznámějším projevům alergické reakce na kontaktní čočky. Podráždění očí pak může přetrvávat i déle a vést ke vzniku chronického zánětu spojivek. Vhodné by bylo proto přejít na kontaktní čočky s co nejkratší dobou plánované výměny.

Při styku s kontaktní čočkou se mohou některé farmakologické přípravky nebo jejich konzervační látky hromadit a vyvolat toxickou reakci (dochází ke vzniku keratopatie, která se projeví na rohovce, případně otokem na spojivce). Pod kontaktní čočkou se mohou zadržovat např. oční kapky, které se do kontaktní čočky nevstřebávají, ale mohou způsobit zmiňovanou toxicitu.

Pokud pociťujete nedostatečný komfort po aplikaci a při nošení kontaktních čoček, okamžitě je vyjměte a spojte se se svým očním specialistou. Ne vždy je na vině kontaktní čočka či špatná péče o ni. K diskomfortu může dojít také užíváním farmakologických preparátů.

Nejčastěji se uvádí tyto komplikace: pocit cizího tělíska v oku, píchání, pálení, svědění, nadměrné slzení, snížená ostrost vidění, zamlžené vidění, zarudnutí oka, bolest oka, citlivost na světlo.

Lékař mi předepsal tvrdé kontaktní čočky, proplácí je pojišťovny?

Zdravotní pojišťovny na kontaktní čočky běžně nepřispívají. Částečné nebo úplné náhrady poskytují jen v některých stanovených případech pouze některé pojišťovny. Cílovými skupinami jsou např. děti, pacienti s vysokými dioptriemi nebo klienti s některými onemocněními – příkladem je diagnostikovaný keratokonus, u něhož je nutné pořídit výrazně dražší tvrdé kontaktní čočky. V případě zjištěného keratokonu pojišťovny proplácí značnou částku. Úhradu kontaktních čoček zdravotními pojišťovnami v těchto případech schvaluje revizní lékař.

Obecně pro pojišťovny platí, že diagnostické výkony, prováděné za účelem předepsání a vydání kontaktní čočky, jsou prováděny v rámci léčebně preventivní péče. Tyto výkony smí provádět pouze lékař oftalmolog, a to i v případě indikací, kdy si ze zákona hradí aplikaci kontaktní čočky pojištěnec. Kontaktní čočky jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění dle Zák. 48/97 Sb., v platném znění. Oční optika, která má aplikační středisko, zabývající se problematikou kontaktních čoček, musí mít statut zdravotnického zařízení. Zařízení, která poskytují léčebně preventivní péči, podléhají jinému režimu schválení provozu, nežli běžné oční optiky. Poukaz na kontaktní čočky nesmí být pojišťovně vykazován k validaci běžnou oční optikou.

Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance na kontaktní čočky v rámci fondu prevence nepřispívá.

Pojišťovna Ministerstva vnitra na měkké kontaktní čočky - 1x ročně klientům od 15 let, 2x ročně dětem do 15 let pro tyto diagnózy: afakie, refrakce nad ±10 D alespoň u jednoho oka, astigmatismus, anisometropie 3,0 D a více.

Tvrdé kontaktní čočky včetně plynopropustných – 1x ročně dospělým pojištěncům, 2x ročně dětem do 15 let pro tyto diagnózy: keratokonus, astigmatismus, anisometropie 3,0 D a více.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) svým klientům hradí: Měkké hydrofilní kontaktní čočky pro diagnózu afakie a refrakce nad ±10 D alespoň u jednoho oka, astigmatismu a anisometropie 3,0 a více.

Kontaktní čočky tvrdé, včetně plynopropustných, jsou hrazeny dětem do 15 let při diagnóze keratokonu, astigmatismu, do 15 let anisometropie 3,0 D a více.

Vojenská zdravotní pojišťovna (VOZP) svým klientům hradí: Nárok pro uživatele je stejný u měkkých i tvrdých kontaktních čoček. Zákazník platí rozdíl mezi cenou kontaktních čoček v základním provedení, jak je hradí pojišťovna, a za nadstandardní provedení, které si vybere.

Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) svým klientům hradí: Měkké kontaktní čočky - 1x ročně dospělým pojištěncům, 2x ročně dětem do 15 let vždy pro vybrané diagnózy.

Tvrdé kontaktní čočky - 1x za 2 roky dospělým pojištěncům, 1x ročně dětem do 15 let vždy pro vybrané diagnózy