Kategorie: Korekce očních vad, Dětské oči

Nejčastější oční vady u dětí

Nejčastější oční vady u dětíK nejčastějším dětským očním onemocněním patří refrakční vady (dalekozrakost a krátkozrakost), porucha postavení očí (šilhání), záněty a úrazy.

K nejčastějším dětským očním onemocněním patří refrakční vady (dalekozrakost a krátkozrakost), porucha postavení očí (šilhání), záněty a úrazy. K tomu, aby se dítě mohlo správně duševně a tělesně vyvíjet, potřebuje, samozřejmě, i dobrý zrak. Správné vidění se vyvíjí a upevňuje prakticky až do osmi let dítěte. V tomto období může zasáhnout do vývoje zraku mnoho rušivých činitelů, které zapříčiní, že se vývoj zastaví, nebo pokračuje nesprávně. Výsledkem je pak špatné vidění jedním nebo oběma očima.

Barva očí

Většina novorozenců má modré oči, což je podmíněno množstvím pigmentu melaninu, který je uložen v duhovce. Nacházejí se zde vlastně dva různé druhy pigmentu:

a) hloubkový pigment, který dává očím modrou barvu a je charakteristický nízkým množstvím melaninu,

b) povrchový pigment, který je charakteristický větší koncentrací melaninu a určuje, že barva očí je tmavší, např. šedá, zelená, hnědá ...

Novorozenci bílé pleti nemají vrstvu povrchového pigmentu, na kterém závisí tmavší zabarvení oční duhovky, a proto při narození mají všechny děti oči bledé barvy (některý z odstínů modré), a to nezávisle na barvy očí rodičů. Pouze malé množství dětí si zachová modrou barvu očí. Začátkem 6. měsíce života děťátka se proces pigmentace úplně aktivuje a způsobí změnu barvy duhovky, která je už vlastně předem naprogramována genetickou informací, kterou dítě zdědí od rodičů.

Vývoj oka

Prenatální vývoj oka začíná již ve 3. týdnu těhotenství a pokračuje až do posledního 40. týdne, kdy je základní vývoj oka ukončen, co se týče jeho anatomické stavby. Zrakové funkce oka však dozrávají ještě dlouho po narození dítěte, prakticky až do 8. roku života. V prvních dvou týdnech po narození dítě rozeznává světlo, tmu a hrubší pohyb, dokáže vnímat tvář z 20 cm vzdálenosti, přičemž nejvíce sleduje oči a ústa. V 2. až 4. měsíci začíná dítě sledovat své okolí, dívá střídavě pravým nebo levým okem, obě oči jsou funkčně rovnocenné, ale nedokáží dívat najednou. V 6. měsíci už dítě očima sleduje rukou zdviženou věc a do 12. měsíce dostatečná zralost sítnice umožňuje binokulární vidění, tedy současné koukání oběma očima i s hloubkovým vnímáním prostoru.

Refrakční vady

Nejčastější příčinou špatného vidění u dětí jsou refrakční vady - dalekozrakost a krátkozrakost.

Dalekozrakost

Nejčastěji se setkáváme u dětí s dalekozrakostí. Dítě s touto chybou vidí relativně dobře do dálky, ale na blízko si musí oči velmi namáhat. Často vznikají bolesti hlavy, očí, pocit celkové vyčerpanosti.

Krátkozrakost

Podobné potíže může vyvolat i krátkozrakost. Krátkozraké dítě vidí dobře do blízka, ale na dálku je obraz rozmazaný. Může si ho částečně zaostřit tím, že přimhouří oči. Soustavné přimhuřování však vyvolává stálou námahu, ze které vznikají bolesti hlavy a pocit únavy. Slabé vidění do dálky často vylučuje krátkozraké děti ze společnosti ostatních dětí při hrách a vede k určité izolovanosti a samotářství. Tyto děti se pak více věnují četbě a obvykle mají větší knižní znalosti, ale bývají méně obratné v praktickém životě. Často se stává, že děti "píší nosem". Příčinou může být špatný návyk, nebo oční chyba. Bývá to nejen u dětí krátkozrakých, ale jakkoli se to zdá podivné, i u dětí dalekozrakých. Krátkozraké děti vidí lépe do blízka, dalekozraké si zase knihu přibližují proto, aby se jim neostře viděno písmena zvětšily, neboť tak je mohou lépe rozeznat.

Refrakční chyba nemusí být stejně velká na jednom i druhém oku. V takovém případě se stane, že dítě si upřednostňuje obraz toho oka, se kterým lépe vidí a slabší oko zanedbává. Toto oko pak ztrácí svou funkci a stává se tupozraké. Současně se tento stav komplikuje v mnoha případech se šilháním.

Šilhání u dětí

Když si rodič všimne, že jeho dítě šilhá, netřeba váhat s návštěvou u očního lékaře. V prvním půlroce života ještě může být děťátku občas jedno, jestli druhé oko zaběhnne, zejména při pohledu do boků, dolů, ale tato vada by neměla být ve fyziologickém případě výrazná a už vůbec ne stálá, přítomná při každém směru pohledu. Výraznější šilhání už i v prvních měsících života může signalizovat těžší onemocnění uchýlení oka, případně těžší refrakční chybu. V případě, že jde o dalekozrakost, nebo krátkozrakost, je možné tento stav u velmi malého dítěte, kde není možné ještě nasadit brýle, řešit i jinými způsoby - pravidelným zakrýváním zdravého oka - samozřejmě, podle pokynů lékaře na základě předchozího vyšetření, dále oslabením vedoucího, zdravého oka kapáním atropinu, případně jiným způsobem. Každopádně však musí být vždy nejprve vyloučena, jiná, závažnější příčina šilhání. Roční dítě už je většinou schopno nosit brýle. Nosí je rádi a ochotně, neboť jim zajišťují lepší vidění a tím i lepší kontakt se svým okolím, které se zatím jen učí poznávat. Vždy je nutné, a je to úkol především pro rodiče, vytvořit dítěti kladný vztah k brýlím.

Šilhání nesmíme chápat jako kosmetickou vadu, ale musíme si uvědomit, že zrak na šilhající oku je obvykle slabší. Hlavním cílem léčby je proto dosáhnout dobrý zrak i na oku, které se uchyluje, a děti s touto oční vadou musí nejen nosit brýle, ale zároveň je třeba zakrývat dobře vidící oko a nutit tím k činnosti oko slabší.

Včasná a úspěšná léčba je mimořádně důležitá - snaha dosáhnout uspokojivého zrak na tupozraké oku ještě před nástupem dítěte do školy.

Mrkání, tiky u dětí

Často se rodiče stěžují lékaři, že jejich dítě mrká, případně dělá grimasy, potahuje nosem a podobně. Tento problém vzniká většinou na nervovém podkladu, dítě, které je citlivé, senzitivní reaguje i na vnější, konfliktní příhody. Často je to nový režim, začátek školy, případně nemožnost vypořádat se v dostatečné míře s učivem, konflikt mezi rodiči, konflikt s kamarádem. Při odborném očním vyšetření v takovém případě nenacházíme žádnou oční vadu, žádný podklad pro mrkání. V takovém případě je třeba dbát na pravidelnost životosprávy, k odstranění rušivých vlivů a dostatek spánku. Dítě je třeba klidně upozornit na tento zlozvyk, ale nesnažit se ho odvykat neustálým napomínáním, případně trestáním. Takové řešení problému stav obvykle spíše zhorší.

Příčiny refrakčních vad a šilhání

Příčin může být mnoho a nikdy se nedá jednoznačně dokázat, která je ta pravá. Velký podíl na refrakčních chybách nese dědičnost. Už Hippokrates v dávné minulosti řekl, že šilhající rodiče mají šilhající děti. Totéž platí i při krátkozrakosti a dalekozrakosti. Pokud je jeden z rodičů, nebo dokonce oba krátkozrací, je pravděpodobné, že jejich dítě bude mít tuto oční chybu také. Další příčinou může být rychlý růst dítěte, nedostatečná výživa. V prevenci je velmi důležitý vitamin A, který se hojně nachází v mrkvi, listové zelenině, meruňkách, rybím tuku, v másle.

Další příčinou může být špatné držení těla při práci, nedodržování správné vzdálenosti očí od knihy při čtení. Tato vzdálenost má být asi 30 cm, proto by děti měly číst u stolu a ne v posteli. Velmi důležitou roli při práci a hře má správné osvětlení. Ideální je denní světlo. Když je třeba pracovat při umělém světle, je třeba dbát na to, aby bylo dostatečně silné. Na osvětlení pracovního stolu je potřebná 60 watová žárovka, nejlépe s matným sklem. Okolí může být osvětleno stejně, nebo méně, nemělo by být osvětleny více, než pracovní plocha. Světlo by mělo přicházet mírně zboku, aby se neodráželo od papíru jako od zrcadla přímo do očí dítěte. Když je osvětlení stolu příliš slabé, oči se musí více namáhat a to má za následek pocit suchosti, svědění, až bolest očí. Z dlouhotrvající námahy pak může vzniknout nechuť k učení.

Právě tak, jak škodí slabé světlo, škodí i světlo příliš silné, protože oslňuje. Oslnění doprovází křečovité svírání víček, bolesti očí a hlavy. Obzvláště bývají oslněny krátkozraké děti, které mají širší zornice. V souvislosti s narůstajícím výskytem krátkozrakosti je nejnovější známá americká studie, podle výsledků níž je vyšší incidence krátkozrakosti u dětí, které usínají a spí při světle.

Záněty očí u dětí

U dětí mohou být první příznaky alergického zánětu spojivek velmi dramatické a přestože nejsou nebezpečné, rodiče mohou řádně vystrašit. Charakteristickými projevy je otok očních spojivek a víček, který může být tak masivní, že dítě ani pořádně neumí otevřít oči. Dalšími projevy jsou zarudnutí, svědění, slzení, častá je i světloplachost až bolesti očí. Při alergickém původu zánětu bývají v drtivé většině postiženy obě oči, i když projevy nemusejí být na obou očích stejně intenzivně.

Jako první pomoc jsou nejvhodnější studené obklady, které otok mírně stáhnou, no a samozřejmě následovat by měla návštěva u očního lékaře, který předepíše pacientovi příslušnou léčbu. Není vhodné experimentovat doma s obklady z heřmánku, řepíku, nebo jiných bylinek a domácích "zaručených receptů", neboť právě tyto alergii často ještě zhorší. Rovněž častá je i alergie na v domácnostech hojně používanou Framykoinovou mast, která by neměla být používána mimo indikovaných případů. Alergie jsou sezónním onemocněním, nejčastěji se objevují na jaře a na podzim. Mohou se objevit v kterémkoliv věku a naopak, pokud je vaše dítě na něco alergické, neznamená to, že se s tímto handicapu musí potýkat i v dospělosti, minimálně ne v tak intenzivní formě, jak se projevuje v dětství. K alergickým projevům patří i ekzémy na víčkách, projevující se zarudnutím, šupinkami, svěděním, dítě si neustále oči přetírá, žmoulat a tím celkový stav ještě zhoršuje.

Infekční záněty očí u dětí

Jinými druhy zánětů jsou záněty infekční, nejčastěji bakteriální nebo virové. Projevují se zčervenáním očí, sekrecí, od slzení, přes hlenový výtok až po hnisavou sekreci, řezáním, pálením očí. U dětí tyto záněty často provázejí záněty horních cest dýchacích. Zde je většinou nutná antibiotická léčba, kterou vám předepíše oční lékař.

Dalším problémem, týkajícím se našich nejmenších je vrozená neprůchodnost slzných cest, což je anomálie postihující 6 - 8 procent novorozenců. Překážka průchodnosti je obvykle lokalizována v dolní části odvodných slzných cest, v slzovodu. Navenek se neprůchodnost projevuje vlhčím okem nebo přebytkem slz, které protékají přes okraj víčka. Obvykle se však brzy připojí infekční složka, která v kultivačně výhodném prostředí slzného vaku přivodí pomnožení mikrobů a následně hnisavou sekreci, která zpětně přechází na spojivku a vyvolá její zánět. Většinou je třeba mechanické zprůchodnění kanálku sondou. Sondáž je nejvhodnější v období 2 - 3 měsíce, později je také možná, ale pro lékaře i dítě náročnější.

Úrazy očí u dětí

Nejčastěji jde o drobná cizí tělíska jako zrnko prachu, muška, které se dostanou pod víčko a dráždí oko, poměrně často se u dětí setkáváme i s kousky z barviček, které se umí přilepit na rohovku. Poměrně časté, i když ne tolik jako u dospělých, jsou u dětí poškrábání rohovky, např. snítkou ze stromu, keře, listem papíru, nebo jinými předměty. Tento typ poranění způsobuje poměrně velké obtíže, oko je podrážděné, červené, pro bolest ho pacient neumí často ani otevřít, přestože po odborném vyšetření obtíže pominou v průběhu 1 - 2 dnů. Takto poraněné oko je nejlepší přelepit čistým tamponem a vyhledat lékařskou pomoc.

Úrazy očí u dětí

Tupé poranění oka vznikají v souvislosti s dopadem větších zraňujících předmětů, jejichž průměr přesahuje průměr oka nebo i průměr vstupu do očnice. Časté jsou úrazy tenisovým nebo fotbalovým míčem, hokejovým pukem, okrajem stolu při pádech, pěstí při bitvách, vstřelení kamene prakem a podobně. Poranění může mít různý charakter od mírného sražení až po těžké poškození oka, v každém případě je nutné odborné oční vyšetření a řešení stavu. K nejhorším patří perforující poranění oka, při kterých zraňující předmět pronikne obaly oka, nejčastěji při vstřelení broku ze vzduchovky, šípem, píchnutí jehlou, či nůžkami, proto bychom měli zabránit tomu, aby se děti hrály s ostrými předměty, nebo v nevhodném prostředí.

Poleptání oka kyselinou

Při poleptání oka kyselinou či zásadou je důležité postižené oko čím dříve vypláchnout pokud možno čistou vodou a následně vyhledat odborné ošetření. Oko vyplachujeme vždy od vnitřního koutku k vnějšímu, abychom zabránili vniknutí škodlivé látky do druhého oka.

V dětském věku je mimořádně významná preventivní a dispenzární péči. Je zejména povinností rodičů, aby nezanedbali správný rozvoj zraku svého dítěte.

VIDEO: S Hurvínkem za lékařem: Oční vady

Zdroj obrázku: Freeimages.com



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 720 dnů po vydání článku.
Vydáno: 29.5.2015 | 
Přečteno: 4483x | 
 | Hodnocení:

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.


Nové články

Naši partneři

Rubriky článků