Zjednodušeně lze říci, že při akomodaci dochází k stahu vláken ciliárního svalu, což vede k uvolnění čočky a tím ke změně poloměru zakřivení. Celý proces je však složitější. Základní biomechanické a anatomické změny v průběhu akomodace jsou následující: kontrakce ciliárního svalu, ciliární sval s cévnatkou i zadní částí ciliárního závěsu se posune asi o 0,5 mm dopředu, přední část zonulárního závěsu se uvolní.
Elastická čočka a její pouzdro se zaoblí a zvýší lomivost, protože se ekvatoriální průměr čočky zmenší o 0,4 mm, přední pól čočky se posune o 0,3 mm dopředu a změní poloměr zakřivení z 11 na 5,5 mm, zadní pól se posune o 0,15 mm dopředu a změní poloměr zakřivení z 5,18 na 5,05 mm. Centrální tloušťka čočky se zvýší o 0,36 až 0,58 mm a v důsledku gravitace čočka poklesne o 0,3 mm.
Akomodaci ovlivňuje řada dalších faktorů a to jak optických (sférická a chromatická aberace, astigmatismus), tak i neoptických (velikost, vzdálenost předmětu). Vliv má také nálada, vůle, ale i osvětlení a kontrast.
Akomodační šíře
Rozmezí, ve kterém vidí oko jednotlivé body ostře je ohraničeno tzv. dalekým a blízkým bodem, mezi nimiž se nachází akomodační interval. Daleký bod R (punctum remotum) je bod ležící na optické ose, který se zobrazí na sítnici oka při minimální akomodaci. Blízký bod P (punctum proximum) je bod ležící na optické ose, který se zobrazí na sítnici při maximální akomodaci.
Rozdíl statické (klidové) a dynamické (maximální) refrakce udává akomodační šíři AŠ. Akomodační šíři vyjadřujeme v dioptriích a je rovna rozdílu reciproké hodnoty vzdálenosti dalekého a blízkého bodu. Jde tedy o největší možný nárůst refrakční síly oka dosažitelný akomodací.
Akomodační šíře od 5 let progresivně klesá, a to asi o 0,3D za rok. Zatímco v 10 letech je velikost akomodační šíře rovna asi 13,5D, tak v 52 letech je již prakticky nulová.
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.