Poleptání oka je vždy komplikované. Dochází ke kombinaci chemickému a tepelnému působení látky. Poleptání způsobují kyseliny, louhy, čpavek, vápno, barvy a bojové nervové plyny. Nejčastější v naší oblasti jsou úrazy vápnem, čpavkem v chemickém provozu továren, sebepoškozování vězňů úlomky inkoustových tužek a kyselinami, zvláště kyselinou solnou v našich domácnostech. Nebezpečnost poleptání spočívá v tom, že chemicky působící látky přímo poškozují bílkovinné molekuly buněk, čímž dochází k nezvratným změnám. Poškození závisí na velikosti plochy kontaktu se škodlivinou, dále na množství a koncentraci působící látky, na délce působení škodliviny a na tlaku, pod kterým se škodlivá látka do oka dostala. Kyseliny vytváří koagulační sraženinu, která částečně brání většímu postižení hlubších struktur. Louhy naopak působí kolikvační sraženinu a dostávají se snadněji do hlubokých tkání. Konečný stupeň poškození je často zřejmý až za několik dnů či dokonce týdnů.
Následky
Drobné poleptání poškozuje epitel rohovky a spojivky a vede k uzavření drobných cév. Tím je způsobena porucha prokrvení, která se projevuje prodlouženým hojením spojivky i rohovky. Při těžkém poleptání může dojít až k odumření rohovky a skléry. Rohovka se kalí, často nevratně, obnova vrchních buněk je protrahovaná, do rohovky vrůstají cévy od limbu. Ke změnám na spojivce dochází ihned po úrazu. Nejvíce bývá postižena spojivka. Výsledkem může být změlčení řas, srůsty mezi bulbární a tarzální spojivkou. Zkracování víček souvisí se změnami v postavení víčka, okraj se pak stáčí dovnitř směrem k oku, při poleptání kůže směrem od oka. Jizevnaté změny okrajů víček způsobují stáčení řas proti. Jizvení slzných žlázek a pohárkových buněk mění kvalitu a množství slzného filmu. Poleptání bývá spojeno se zánětlivou reakcí a někdy i se sekundárním zeleným zákalem, když dojde k jizevnatému uzávěru vodních vén a Schlemova kanálku. Výměna rohovky (keratoplastika) i pokusy o náhradu umělým terčem (aloplastika) mají velmi pochybnou prognózu. Zjizvenou spojivku je možno částečně nahradit plastikou sliznice dutiny ústní.
První pomoc po úrazu oka
Rozhodujícím okamžikem pro další osud oka je včasně vykonaná první pomoc. Při poškození oka chemickými látkami je hlavní zásadou, aby se škodlivina co nejrychleji zředila a vyplavila ven z oka, bez ohledu na pH či čistotu vody. Jak už jsme zmínili, zvláště nebezpečné jsou hlavně zásady, jejichž účinek působí i do hlubších tkání, proto nikdy neztrácíme čas hledáním vhodného roztoku. Intenzivně vyplachujeme proudem vody a to vždy směrem od vnitřního koutku oka k vnějšímu. Tím zabráníme, aby se tekutina při vyplachování nedostala i s obsahem škodliviny na povrch oka druhého. Dalším krokem by mělo být odstranění hrubých, připečených zbytků, které jinak působí těžké nekrózy. Jemně očistíme víčka, spojivku a rohovku. Postižené oko následně překryjeme sterilním obvazem a zajistíme odbornou lékařskou péči.
Komentáře