Kategorie: O očních vadách, Oční lékaři

Ptali jsme se Dr. Berkeho na bezpečnost laserových zákroků

V minulém článku jsem uveřejnil rozohvor Dr. Berkeho s časopisem Spiegel Online. V komentářích byl tento optomerista označen za „šikovného obchodníka“ a „manipulátora s fakty“, jelikož poukazoval na nebezpečí laserových refrakčních operací.

1

Laserové refrakční operace se provádějí cca. 20 let. Z prvu se začínalo metodami PRK, poté nastoupil Lasek, Lasik a na konec Femtolasik. Problémem u Lasiku a Femtolasiku je v tom, že se při zákroku z rohovky „vytváří“ (no vytváří, tedy spíše seřízne část rohovky ať už pomocí mechanického nože - keratomu, nebo femtolaseru) tenká lamela, která poté slouží jako ochrana zbylé části rohovky. Bohužel tato lamela ke zbytku rohovky nikdy pořádně nepřiroste, tedy přiroste ale v místě tzv. povrchových buněk - epitelu, a to v kruhu o šíři cca. 40-50 mikrometrů. Pro demonstraci (s rezervou :)) - je to jako kdybyste vzali jablko, nařízli ho ve čtvrtině a tuto čtvtrtinu dali po odlaserování dioptrií laserem zpět, čtvrtina jablka přiroste ke zbytku jen v místech slupky.

Vždy mne zajímalo proč drtivá většina lékařů používá metody Lasik a Femtolasik. Osobně se mi nelíbí řezat do tkáně (rohovky - která je v centrální části silná cca. 0,5mm) a pak jí ještě ztenčit laserem. Je pravda že při odstranění vysokých dioptrií nehrozí tzv. haze (zašednutí povrchových vrstev rohovky), jako u Laseku a PRKu. Na druhou stranu je Lasek a PRK daleko bezpečnější, protože se neřeže do rohovky (pardón „nevytváří se lamela“) a laser pracuje na povrchu rohovky. Je pravda že se oko po korekci Lasekem i PRKem hojí déle oproti Lasiku nebo Femtolasiku, ale je bezpečnější a dá se odstranit více dioptrií.

Možná je to tím, že si lékaři nechtějí přidělávat starosti, přeci jenom člověk po Laseku a PRKu musí podstoupit více kontrol, než člověk po Lasiku či Femtolasiku. Nebo je to taky tím, že je prostě Femtolasik v módě a jen IN. Tak či onak si myslím že 20 let není mnoho na to aby si lékaři mohli dovolit ztenčit rohovku o polovinu. Jenom pro srovnání - v ČR je cca. 20 očních klinik, Lasek i PRK provádí pouze 6 klinik.

Ještě jednou Dr. Berke...

2

Německý lékař - optomerista Dr. Berke byl v komentářích v minulém článku označen za „šikovného obchodníka“ a „manipulátora s fakty“. Jak úsměvné. Poslal jsem tedy (za pomoci Mgr. Lucii Koutníkové www.koutnikova.eu) cílený email Dr. Berkemu jak to tedy je.

Otázka pro Dr. Berkeho

Dobrý den Dr. Berke.

Četl jsem Váš článek pro Spiegel Online z 12. 11. 2008 "Rohovka není vhodná pro laserové operace". Ve svém článku píšete o keratektázii (pustupné měknutí rohovky), můžete mi prosím vysvětlit čím je to způsobeno?

Laserové operace používají cca. 20 let, nejsou tedy dlouhodobé zkušenosti, pokud by se potvrdili Vaše informace tak by to byl jeden velký pokus na lidech. To by byl pro lékaře velký hazard. Jaká je podle Váš limitující tloušťka rohovky pro zákrok? Kolik mikrometrů tkáně by mělo zbýt pod lamelou (po Lasiku, Femtolasiku)?

FDA úřad tuto hodnotu stanovil na 250mikrometrů, podle mého názoru je tato hodnota velmi malá, vzledem ke délce zkušeností.

Děkuji za odpvoěď.

Odpověď

Vážený pane Smetko,
rohovka a oční bělmo (skléra) mají za úkol odolávat nitroočnímu tlaku a propůjčují tak oku pevnou kulovitou formu. Odpovídá to zhruba funkci pláště vzduchového balónu. Aby mohla rohovka tuto funkci plnit, musí vykazovat určitou tloušťku. Z fyziky je známo, že čím je tloušťka takového pláště menší, tím větší je tahové napětí, které uvnitř pláště působí - Laplaceův zákon.

Když lasik rohovkovou tkáň odstraní, stane se tak rohovka tenčí a její mechanická odolnost již eventuálně nepostačí k tomu, aby nitrooční tlak vyrovnala. Dojde k ektázii (rozšíření stěny dutých tělních orgánů, pozn. překl.), tzn. k vyboulení rohovky.

Protože flap po lasiku nikdy se zbývající rohovkou opět pevně nesroste, musí nyní pouze ta část rohovky, která se nachází pod flapem, nitroočnímu tlaku odolávat. Dlouhodobé zkušenosti s tzv. lamelárními transplantacemi rohovky prokázaly, že minimální tloušťka zbylé rohovkové tkáně by měla být 320 µm. To by ale mělo za následek, že by mohla být operována pouze krátkozrakost do přibližně 2 dpt. Počet možných rohovek vhodných pro operaci by byl pak přirozeně velmi malý.

Proto byla bez dalšího lékařského zdůvodnění minimální tloušťka rohovky stanovena na 250 µm. Tato zůstatková hraniční tloušťka bývá relativně často překročena. U zůstatkové tloušťky hodnoty 250 µm je efektivní tloušťka rohovky zmenšena na polovinu, což má za následek zdvojnásobení tahového napětí na rohovku. Rohovka pro tento úkol disponuje pouze velmi malými funkčními rezervami.

S přátelským pozdravem A. Berke



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 720 dnů po vydání článku.
Vydáno: 27.8.2010 | 
Přečteno: 3407x | 
 | Hodnocení:

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.


Nové články

Naši partneři

Rubriky článků