Kategorie: Zákroky, Oční lékaři

S MUDr. Zdeňkem Smečkou na téma femtolasik

Doc. MUDr. Mgr. Zdeněk Smečka, CSc., jako první ve střední Evropě zavedl v roce 1991 laserové korekce dioptrických vad a je špičkovým odborníkem v oblasti oční refrakční chirurgie.

Doc. MUDr. Mgr. Zdeněk Smečka, CSc.

1

Držitel Stříbrné medaile Univerzity Palackého, řešitel rezortního výzkumného úkolu "Diabetická oftalmopatie" a řešitel úlohy státního plánu základního výzkumu "Oční komplikace diabetes mellitus". Autor a spoluautor 48 publikací u nás a v zahraničí, spoluautor 2 monografií, více jak 120 přednášek u nás a v zahraničí. Specializuje se na laserové korekce dioptrických vad, kterých od roku 1991 až dosud provedl osobně více jak 25 000, což jej řadí mezi top ten v Evropě.

Dle Vašich informací nevytvoří femtosekundový laser tak dokonale hladký řez jako mikrokeratom, čím je to způsobené?

„Prokazují to publikované histologické a elektronmikroskopické studie. Hladký řez dokáže jen kvalitní oscilující keratom. Vytvoření lamely femtolaserem je založeno na jiné technologii, v určité hloubce rohovky se vytvoří bublinky, které se pak mechanicky propojí a tím dojde k rozvrstvení struktury rohovky. Vzniklá spodina pak pochopitelně vykazuje nerovnosti. To ale nemusí mít zásadní vliv na výsledný efekt korigovaných dioptrií. Výsledky studií porovnávající výslednou zrakovou ostrost např. po SBK LASIKu keratomem a SBK femtolasiku jsou přibližně stejné, bez statisticky významných rozdílů. Je ale třeba si uvědomit, že následná laserová korekce excimerovým laserem spočívá ve tvarování spodiny a dopadající paprsek excimerového laseru jen kopíruje podklad (spodinu), tedy i případné nerovnosti. To znamená, že na nerovném podkladu mohou snadněji vzniknout drobné aberace mající vliv např. na pooperační kontrast. Aberace může indukovat i LASIK prováděný keratomem, zvláště u starších modelů. Pokud bychom se zcela chtěli tomuto riziku vyhnout, je vhodnější povrchový laserový zákrok, a to EpiLASIK. Tam po odstranění epitelu je spodina absolutně hladká a riziko obávaných operací indukovaných aberací se blíží nule.“

Jaký vliv na vidění může mít špatně vytvořený flap?

„Předpokladem kvalitního operačního výsledku u metody LASIK (bez ohledu na použitou technologii) je kvalitní lamela. Tedy lamela dostatečně velká, správně centrovaná, s kvalitní spodinou, pravidelného tvaru a tloušťky. Pokud některý z těchto předpokladů není naplněn, je lepší operaci odložit a provést v druhé době. Jinak může dojít k řadě komplikací. Z nich nejzávažnější je indukce aberace u nepravidelně olaserované plochy. Příčinou těchto komplikací mohou být malá erudice lékaře, nekvalitní přístrojové vybavení, nedostatečná spolupráce pacienta při operaci, nepřiznivé anatomické poměry oka atd.“

Femtosekundový laser dovolí vytvořit variabilně silnou lamelu (flap), může být tenčí lamela (např. 70um) náchylnější na zranění?

„Čím silnější lamela, tím snadnější a bezpečnější její repozice na závěr operace. Silnější lamela má také menší náchylnost k pooperační dislokaci a zejména ke vzniku strií (nakrčení, shrnutí či zřasení lamely). Pooperační strie lamely jsou velmi nepříjemnou komplikací, která může až o desítky procent zhoršit kvalitu vidění a způsobuje i jiné optické komplikace, které jsou brýlemi nezkorigovatelné. Lamela o tloušťce 130mikronů je tak staticky odolná, že její nařasení je téměř nemožné. Avšak u lamely 100 mikronů je u femtolasiku riziko strií podle řady studií až 40%!, u tenčích lamel ještě víc. Při použití keratomu je toto riziko podstatně menší, avšak keratomem není podle současných zkušeností vhodné vytvářet lamelu tenčí jak 100 mikronů. Než vstupovat do rizika, je v indikovaných případech vhodnější provést radějí povrchový laserový zákrok (např. EpiLASIK), než riskovat pooperační komplikace. Tenké lamely jsou výrazně náchylnější na mechanicky způsobené zřasení (např. promnutím oka bezprostředně po operaci).“

Jak se k femtolasiku staví FDA úřad?

„Americký FDA udělil souhlas pro používání femtolaseru firmě VISX. O tento souhlas usilují i další společnosti, včetně evropských. Souhlas FDA bývá u nás často tabuizován. To, že některý produkt má uvedený souhlas neznamená, že je nejlepší, naopak ten výrobek, který ho nemá, nemusí být nejhorší. Získání souhlasu FDA je velmi nákladná a zdlouhavá procedura. Jsou zde ve velké výhodě americké produkty. Svého času získal pro USA souhlas FDA k provozu excimerový laser Summmit, ačkoliv excimerové lasery evropských výrobců byly technologicky mnohem vyspělejší. Proto také získala Evropa v oblasti laserových korekcí svého času před americkými kolegy velký náskok. Laser Summit umožňoval jen korekci jednoduchých krátkozkrakostí, zatím co lasery evropských výrobců korekci myopie až do 12 dioptrií, včetně cylindrů a korekci dalekozrakosti, což dlouhé roky bylo v USA možné jen v rámci studií. Proto řadu let jezdili Američané na laserové korekce do Kanady nebo Latinské Ameriky.“

„Femtolasery mají nepochybně velkou budoucnost. Zatím, a to přiznávají v soukromých rozhovorech jejich výrobci a tvůrci, jsou svou vyspělostí na technologické úrovni tam, kde byly excimerové lasery někdy před 7-8 roky. Femtolasery jsou neustále zdokonalovány a předpokládá se, že cca za 5 roků mohou v refrakční chirurgii představovat novou kvalitu. U femtolaserů (např. firma Zeiss) se nyní výzkum ubírá směrem vytváření dvou vrstev v rohovce. Jejich profil pak umožní odstranění dioptrické vady (vzniklý tenký meniskus uvnitř rohovky mezi vrstvami s dioptrickým profilem se odstraní). Není tak nutná následná korekce excimerovým laserem. Tento nový druh technologie by mohl u určitých dioptrických zákroků a při dostatečné síle rohovky zastoupit excimerový laser. První studie vyznívají příznivě, ale k uvedení do praxe bude nutná ještě dlouhá cesta.“

Některá pracoviště zavedla léčbu dioptrických vad u dětí pomocí laseru, jaký je na to Váš názor?

„Laserové korekce u dětí mají své opodstatnění především v případě anizometropie. Jde o stav s velkým dioptrickým rozdílem mezi očima, který nelze korigovat brýlemi nebo z některých důvodů kontaktními čočkami a který často vede k tupozrakosti. U dětí lze provést jak metodu PRK, tak i LASEK či LASIK. Většina pracovišť provádí v indikovaných případech tyto operace až od 5 roků, kdy lze již předpokládat jistou spolupráci během operace, ojediněle se ale tyto operace provádí v narkoze od 2 roků. Nebývají žádné vážnější pooperační problémy, úskalím je fixace oka během operace. Na tento zákrok pak musí navázat příslušná ortoptická okluzní léčba. U dětí se korekce provádějí již více jak 10 roků a ani po této době nebývají žádné větší problémy. Je-li laserová korekce u dospělých odpovědným operačním zákrokem, pak u dětí to platí dvojnásob.“

Doc. MUDr. Mgr. Zdeněk Smečka, CSc.
Ředitel oční kliniky Klinika oční a estetické chirurgie Zlín


Komentáře jsou automaticky uzavřeny 720 dnů po vydání článku.
Vydáno: 27.8.2010 | 
Přečteno: 4525x | 
 | Hodnocení:

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.


Nové články

Naši partneři

Rubriky článků