Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky retina). Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. Rohovka (cornea) a čočka (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – sítnici. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem (nervus opticus) do mozku.
Světlo vstoupí přes rohovku, do oblasti vyplněné komorovou vodou (aquaeus humour), a dopadá na čočku skrz panenku (pupil, zornice). Ta se pomocí svalů (duhovka, iris) roztahuje a zužuje, čímž reguluje množství procházejícího světla. Pomocí svalů je také regulována čočka, která zaostřuje paprsky, aby se sbíhaly přesně na sítnici, kde vytvářejí převrácený obraz. Celá zbývající oblast oka je vyplněna sklivcem, který udržuje v oku stálý tlak a tím i tvar.
Bazální membrána je tvořená především kolagenem a lamininem, které jsou produkovány epitelem rohovky. V případě poškození epitelu chrání bazální membrána oko před vstupem infekce či mechanickým poškozením.
Bowmanova vrstva tvoří přechodovou nebuněčnou vrstvu mezi bazální membránou a stromatem, je tvořena především kolagenem.
Stroma je nejsilnější vrstvou rohovky, je tvořeno především nebuněčnou hmotou (extracelulární matrix), zejména kolageny, které jsou produkovány buňkami stromatu – keratocyty. Kolagen je zformován do paralelně uspořádaných vrstev (lamel). Mezi kolageny se nacházejí proteoglykany, které mají schopnost vázat vodu a podílejí se tak významně na hydrataci rohovky.
Descemetova membrána je bazální membránou endotelu, jehož je produktem. Jejími hlavními složkami jsou kolageny a laminin. Skládá se ze dvou morfologicky odlišných částí, z nichž jedna vzniká během embryonálního vývoje, druhá se formuje po narození a ztlušťuje se po zbytek života.
Endotel rohovky je tvořen mozaikou většinou hexagonálních plochých buněk o tloušťce asi 5 µm. Endotel rohovky je metabolicky vysoce aktivní, zásobení živinami je zajištěno průchodem z komorové tekutiny. Při narození dosahuje průměrný počet buněk endotelu asi 6000/mm2. Brzy po narození dochází k rychlému a výraznému poklesu počtu buněk endotelu asi na 4000/mm2 a k zastavení (inhibici) buněčného dělení. Zánik buněk endotelu na základě fyziologického odumírání (0.6%/rok), či vyvolaný patologickým poškozením endotelu je vyrovnáván posunováním sousedních buněk na místo defektu a jejich rozprostíráním v ploše (ztenčováním a rozšiřováním). Kolem 85. roku věku má endotel průměrně 2000 buněk/mm2, což je hraniční hodnota přijatelná pro transplantaci rohovky. Významně se podílí na udržení hydrataci stromatu. Endotel s méně než 1000 buňkami na mm2 ztrácí svoji funkčnost.
Horní PočerniceHorní Počernice | |
Horní PočerniceHorní Počernice | |
Horní PočerniceHorní Počernice | |
Horní PočerniceHorní Počernice | |
Horní PočerniceHorní Počernice |
9.9.2012 - Tomáš Smetka9.9.2012 - Tomáš Smetka |