Tupozrakost neboli amblyopie není vada dioptrická, ale funkční. Tupozrakostí rozumíme snížení zrakové ostrosti vidění způsobené útlumem z nečinnosti oka. Mozkové zrakové centrum ignoruje zrakové informace přicházející z tohoto oka a přijímá zrakové vjemy pouze oka druhého. Tupozrakost vzniká v dětství, kdy se vyvíjí místo nejostřejšího vidění. Často se vyskytuje ve spojení se šilháním a jinými dioptrickými vadami, ale může být přítomna i bez nich. Vznik tupozrakosti může způsobit i dlouhodobý obvaz jednoho oka. Rodina a okolí ani samotné dítě nemusí vadu zpozorovat, pokud nedojde náhodně k situaci, kdy je zakryto lepší oko. Špatné vidění odhalí většinou až odborné vyšetření. Tupozraké dítě je s malou nadsázkou dítě jednooké. Má oko dominantní neboli vedoucí a oko utlumené, ale schopné dobrého vidění.
Lék na tupozrakost neexistuje. Dá se ovlivnit tak mezi 3.-9. rokem života speciálním výcvikem zraku, ale později jsou změny již nevratné. Tupozrakost lze vyléčit nebo alespoň podstatně zlepšit je-li diagnostikována včas. Léčit, tzn. Donutit tupozraké oko k činnosti, lze jedině tak, že vyloučíme z vidění oko dobře vidící. Vyloučení lepšího oka docílíme zakrytím neboli okluzí tohoto oka buď okluzorem upevněným na brýlích, náplastí nebo neprůhlednou kontaktní čočkou. Zakrývat oko začínáme co nejdříve, po 6. roce věku se možnost vycvičení tupozrakého oka prudce snižuje.
Zakrytím dosud lepšího oka však dítěti připravujeme krušné chvíle. Jeho kontakt se světem se zhoršuje, neboť je zhoršena orientace a odhad, a hlavně dítěti chybí dobré vidění, na které bylo zvyklé. Dítě se snaží všemi možnými i nemožnými způsoby zakrytí oka zbavit. Zde přichází zásadní úloha rodiny pomoci překlenout počáteční obtížné období (týden až měsíc) vhodným ohleduplným, ale přitom nekompromisním způsobem. Dítě nesmíme litovat, ustupovat jeho lítosti nebo zlobě. Nechápe to, co víme my, že jedině tímto způsobem mu můžeme pomoci a že toto zdánlivé zlo je nutné pro jeho budoucí dobro.
V počátku zakrývání je třeba věnovat dítěti více péče a pozornosti. Na hraní používat hračky a kostky větší velikosti, při kreslení výraznější fixy a postupně přecházet na drobnější pomůcky podle zrakové možnosti dítěte. Okluzi podobně jako brýle musíme pochválit jako něco mimořádného. Lze kosmeticky vylepšit nalepením obrázku či kresbou, kterou ostatní děti obdivují. U velmi malých dětí se osvědčuje, když si i rodiče zalepí oko a jsou příkladem.
Zakrývat lepší oko je nutné dlouhodobě, zprvu k získání dobré zrakové ostrosti, později k udržení již získaného vidění. Doba zakrytí oka se s postupem zlepšování vidění zkracuje od počátečního celodenního až obvykle na 1 hodinu denně. Prognóza úspěšnosti vyléčení tupozrakosti závisí na včasném odhalení vady a brzkém začátku léčby a stejnou měrou i na péči rodičů. Existují případy, kdy snížené vidění tupozrakého oka bylo na hranici praktické slepoty a důsledným postupem rodiny při dodržení rad lékaře bylo dosaženo na tomto oku stoprocentní vidění. Bohužel je ale také nemálo případů, kdy vinou nedbalosti a nedůslednosti rodičů nedojde ke zlepšení ani tam, kde je to evidentně možné.
K léčení tupozrakosti je skutečně třeba přistupovat s nejvyšší odpovědností a trpělivostí, neboť se zde často rozhoduje o budoucnosti dítěte. Je nutné si uvědomit, že nevyléčená tupozrakost, se kterou dítě vstupuje do života, znamená neschopnost prostorového vidění a praktickou jednookost. Tato skutečnost ovlivňuje jeho možnosti studia, sportování, omezuje výběr povolání a hraje i roli při získání řidičského průkazu. Práce na moderní elektrotechnice, počítačích apod. je dlouhodobě velmi obtížná až nemožná. A hlavně vidina možnosti poranění jediného vidoucího oka je deprimující po celý život.
Zdroj obrázku: Freeimages.com
Horní PočerniceHorní Počernice | |
Horní PočerniceHorní Počernice | |
Horní PočerniceHorní Počernice | |
Horní PočerniceHorní Počernice | |
Horní PočerniceHorní Počernice |
9.9.2012 - Tomáš Smetka9.9.2012 - Tomáš Smetka |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.