Krátkozrakost (myopie)
Krátkozrakost (lat. myopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Zpravidla je na příčině příliš dlouhé oko, výjimečně je příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka. Hlavním projevem je špatná viditelnost postiženého na vzdálené předměty. Myopie se napravuje brýlemi s čočkou rozptylkou. Jejím opakem je dalekozrakost. Kromě brýlí je možné myopii korigovat také kontaktními čočkami nebo některou z metod refrakční chirurgie. Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je a implantace nitrooční kontaktní čočky.
Korekce krátkozrakosti
Korekce se provádí rozptylnými čočkami (rozptylkami). Protože se krátkozrakost začíná projevovat zpravidla ve věku kolem 6 až 10 let (i u starších, ale zpravidla do 20 let věku), neujde pozornosti pacienta. Korigujeme i nejnižší stupně vady. Zejména při práci s výpočetní technikou či řízení vozidel a strojů je zraková pohoda nezbytná a sebemenší nekorigovaná vada riziková. Pokud jde o krátkozrakost lehkou (do -3D) či střední (do -7D) není obvykle provázena žádnou celkovou chorobou a zaměříme se pouze na korekci vady. V tomto případě je pouze vidění do dálky neostré. U těžkých forem (dosahuje někdy i -30D) jde o závažnou vadu, kdy např. při úderu do hlavy hrozí utržení „srolování“ sítnice a slepota. Tomu pak musí pacient přizpůsobit i svůj životní styl.
Při korekci krátkozrakosti u mladého člověka, který netrpí vetchozrakostí, korigujeme vadu tak, že použijeme nejnižší hodnotu rozptylky, se kterou pacient přečte nejmenší řádek dálkového optotypu z předepsané vzdálenosti. Při měření autorefraktorem přístroj sám doostří oko na optimální hodnotu a navrhne korekci, avšak je vždy na místě tuto navrženou korekci ještě ověřit na optotypu. Některé autorefraktory mají tendenci naměřit vyšší korekci, protože oko může při náhlé změně ostrosti scény v přístroji slabě instinktivně akomodovat a přístroj tak dává falešně vyšší hodnoty. Pokud bychom vadu překorigovali, pak by oko permanentně akomodovalo i při pohledu do dálky a pacient by sice do dálky viděl ostře (resp. perfektně), cítil by však podobné potíže jako při nekorigované dalekozrakosti (bolesti hlavy, únava, migrény, ...). Rovněž pohled do blízka přes takovou korekci by byl velmi nepříjemný.
Po 40. roce věku kontrolujeme, jak pacienti čtou přes dálkovou korekci zkušební text z konvenční zrakové vzdálenosti 25 cm (v případě potřeby kdykoli). Pokud jim to činí obtíže nebo je to dokonce nemožné, pak se u nich již ke krátkozrakosti navíc vyvíjí vetchozrakostí a na blízko potřebují buď slabší rozptylky či zůstávají bez korekce. V případě, že měli v mládí lehký stupeň krátkozrakosti (na dálku do -3D), mohou na blízko potřebovat dokonce slabé spojky (zpravidla do +1 až +2 D, víc se jejich vetchozrakostí obvykle nezhoršuje). Je- li zároveň přítomen astigmatismus, musíme korigovat samozřejmě současně i jej. Stanovení správné korekce je pro lékaře či optometristu mnohdy tvrdým úkolem, avšak správně navržená korekce je pro pacienta s oční vadou to nejlepší, co mu může návštěva specialisty dát.
VIDEO: Co je to krátkozrakost?
Zdroj obrázku: Freeimages.com
Nové články
Naši partneři
Rubriky článků
- O očních vadách
- Korekce očních vad
- Zákroky
- O očních klinikách
- Oční lékaři
- Oči a příběhy ze života
- Dětské oči
- O lidském oku
- Vše o brýlích
- Kontaktní čočky
- Zajímavosti
Nové hodnocení klinik
| Horní PočerniceHorní Počernice | |
| Horní PočerniceHorní Počernice | |
| Horní PočerniceHorní Počernice | |
| Horní PočerniceHorní Počernice | |
| Horní PočerniceHorní Počernice |
Nové zákroky
| 9.9.2012 - Tomáš Smetka9.9.2012 - Tomáš Smetka |
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).